✆ Objednávky | 737 619 616

Fakta o diastáze přímého břišního svalu

Stává se bohužel stále častěji, že se někdo ozve s tím, že má na břichu něco divného a chce vědět, co to je. Navíc Vás již ani moc nepřekvapí, když ten někdo je muž a ne žena po porodu, kde byste vše spíše čekali. Často to „něco divného“ následně vyhodnotíme  jako tzv. diastázu břišních svalů, přesněji řečeno rozestup přímého břišního svalu (Rectus abdominis).

Slovo rozestup je docela důležité zdůraznit, protože mnozí ihned po identifikaci problému vše považují za něco utrženého či natrženého a ihned uvažují o nějaké operaci, což je většinou dost předčasné. Jde tedy o rozdělení známých viditelných políček přímého břišního svalu , v místě rozdělení je ztenčená tkáň v místě linea alba, tedy bílou čárou mezi těmito políčky. V případě většího, často dlouhodobého nitrobřišního tlaku (Který se přirozeně stane v těhotenství) se vazivová tkáň oslabuje a ztenčuje. Touto cestou pak může dojít k rozestupu či viditelnému vyhřeznutí, nemusí však dojít k obojímu. Ne vždy musí jít u tohoto břišního výstupku o diastázu. Zpravidla označujeme diastázu, když v místě linea alba je mezi políčky přímého svalu břišního místo větší než na 2 prsty. Je třeba dodržovat skutečně větší mezeru, protože kolem 2 prstů je prostor, s kterým se běžně často setkáte a dělat okamžité závěry by bylo chybou. Tedy počítejte určitě s třemi prsty. Tento problém nejčastěji nastává v místě horní části rectu abdominis, kde vše vyhodnocujeme. Ideálně ale máte-li podezření, vyhledejte odborníka.

Jak ke všemu vlastně dojde?

Jak jsem řekl, stále častější je případ diastázy u mužů, u kterých bychom to nečekali, ale stává se to i u dětí. Základ je ve své podstatě ale stejný u obou pohlaví. Svou roli může hrát i genetika. Především dochází ke zvýšení břišního tlaku, ke kterému může dojít např. i v důsledku většího obvodu pasu u můžu a žen, tedy často se s tímto problémem setkáte u tlustých lidí, kteří rychle nabrali hmotnost. Stejně to může být důsledkem těžkého a přetěžujícího tréninku či chybně vedeného či těžkého tréninku často ve spojení s určitými dysbalancemi, dysfunkcemi a slabostmi. Může tak dojít logicky i z těžké práce. Slyšel jsem v rámci cvičení množství příběhů, nejčastější byl, ten, že daný muž nikdy moc necvičil a začal pak tvrdě makat na břichu větším množstvím zkracovaček, sed lehů atd..U cvičících se toto mnohdy stane po určité tréninkové pauze, a v rámci již narůstajících dysbalancí již tělo další přetížení nevydrží. Mluvím ale jen o určitých příkladech, které dávají svou logiku. Když si uvědomím, kolik i velice mladých sportovců neumí efektivně používat svůj nitrobřišní tlak, tak se není co divit, že k takovému problému dochází stále častěji.

LÍBÍ SE VÁM TENTO ČLÁNEK?

Vložte svůj e-mail a jakmile vydáme nový článek, rovnou vám ho pošleme.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů